|
|
Stresová odpověď na srdeční katetrizaci Koncentrace stresových markerů hypothalamo-hypofyzárně-adrenální osy
Skarlandtová, Hana ; Kittnar, Otomar (vedoucí práce) ; Gregor, Pavel (oponent) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
V předkládané práci se náš tým zabýval stresem při srdeční katetrizaci, kde byla prováděna buď stimulace nebo ablace převodního srdečního systému v celkové anestezii, na modelovém druhu prasete domácího (Sus scrofa domestica). V průběhu experimentu byla zjišťována hladina stresových markerů - kortizolu, kortizonu, dehydroepiandrosteronu a jeho sulfátu -DHEA(S). Tyto markery byly stanoveny z krevního séra, které bylo odebráno při předem určených situacích během každé katetrizace. První odběr byl odebírán ještě na farmě, druhý po uvedení do anestezie, třetí po stimulaci nebo ablaci převodního systému srdečního a čtvrtý po ukončení experimentu. Kortizol a kortizon byly stanoveny metodou HPLC, DHEA(S) komerčními kity. Výsledky byly statisticky zpracovány neparametrickými testy (data nevykazovala normální rozdělení dle Gausse). Stručně lze experimenty shrnout takto: 1. Stanovení diurnálního rytmu u markerů během katetrizačního výkonu, 2. Liší se hladiny stresových markerů naměřených během katetrizace s bazální hladinou? 3. Liší se hladiny stresových markerů v průběhu operačního výkonu? 4. Zjištění poměru kortizol/kortizon. V prvním experimentu nevyšla statistická závislost na denní době (p >0.05) pro žádný z markerů. U experimentu 2 byl Friedmanův test pro sledované markery statisticky významný, pro...
|
|
|
Méně běžné metabolity hormonálních steroidů ve fyziologii a patofyziologii člověka.
Máčová, Ludmila
Méně běžné metabolity hormonálních steroidů ve fyziologii a patofyziologii člověka Není tomu dlouho, co byly méně běžné metabolity steroidů považovány za pouhé degradační produkty steroidního metabolismu. Až v posledních desetiletích se ukazuje, že se tyto látky, vyskytující se v lidském organismu v nanomolárních koncentracích, zapojují do regulace fyziologických pochodů v organismu, jako je např. regulace imunitní odpovědi, termoregulace, rozvoj onkologických onemocnění nebo účinky proti majoritním steroidům. Práce v úvodu podává přehled o dosud publikovaných poznatcích zabývající se méně běžnými metabolity steroidů. Vlastní experimentální část se opírá o dílčí studie, jejichž cíle byly voleny takovým způsobem, aby pomohly objasnit aspoň některé z chybějících mezičlánků ve složitém mechanismu účinků steroidních hormonů na lidský organismus. Vzhledem k nanomolárním koncentracím sledovaných steroidů bylo nutné použít velice citlivých a specifických metod jaké představují raioimunoanalýza (RIA), plynová chromatografie spojená s hmotnostní spektrometrií (GC-MS) a vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC). V případě metabolitů 16α-hydroxy- dehydroepiandrosteronu a 7-oxo-dehydroepiandrosteronu se podařilo vyvinout a statisticky zhodnotit dvě nové RIA metody, které pro svou rychlost, relativní...
|
|
|
Méně běžné metabolity hormonálních steroidů ve fyziologii a patofyziologii člověka.
Máčová, Ludmila
Méně běžné metabolity hormonálních steroidů ve fyziologii a patofyziologii člověka Není tomu dlouho, co byly méně běžné metabolity steroidů považovány za pouhé degradační produkty steroidního metabolismu. Až v posledních desetiletích se ukazuje, že se tyto látky, vyskytující se v lidském organismu v nanomolárních koncentracích, zapojují do regulace fyziologických pochodů v organismu, jako je např. regulace imunitní odpovědi, termoregulace, rozvoj onkologických onemocnění nebo účinky proti majoritním steroidům. Práce v úvodu podává přehled o dosud publikovaných poznatcích zabývající se méně běžnými metabolity steroidů. Vlastní experimentální část se opírá o dílčí studie, jejichž cíle byly voleny takovým způsobem, aby pomohly objasnit aspoň některé z chybějících mezičlánků ve složitém mechanismu účinků steroidních hormonů na lidský organismus. Vzhledem k nanomolárním koncentracím sledovaných steroidů bylo nutné použít velice citlivých a specifických metod jaké představují raioimunoanalýza (RIA), plynová chromatografie spojená s hmotnostní spektrometrií (GC-MS) a vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC). V případě metabolitů 16α-hydroxy- dehydroepiandrosteronu a 7-oxo-dehydroepiandrosteronu se podařilo vyvinout a statisticky zhodnotit dvě nové RIA metody, které pro svou rychlost, relativní...
|
|
|
Stresová odpověď na srdeční katetrizaci Koncentrace stresových markerů hypothalamo-hypofyzárně-adrenální osy
Skarlandtová, Hana ; Kittnar, Otomar (vedoucí práce) ; Gregor, Pavel (oponent) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
V předkládané práci se náš tým zabýval stresem při srdeční katetrizaci, kde byla prováděna buď stimulace nebo ablace převodního srdečního systému v celkové anestezii, na modelovém druhu prasete domácího (Sus scrofa domestica). V průběhu experimentu byla zjišťována hladina stresových markerů - kortizolu, kortizonu, dehydroepiandrosteronu a jeho sulfátu -DHEA(S). Tyto markery byly stanoveny z krevního séra, které bylo odebráno při předem určených situacích během každé katetrizace. První odběr byl odebírán ještě na farmě, druhý po uvedení do anestezie, třetí po stimulaci nebo ablaci převodního systému srdečního a čtvrtý po ukončení experimentu. Kortizol a kortizon byly stanoveny metodou HPLC, DHEA(S) komerčními kity. Výsledky byly statisticky zpracovány neparametrickými testy (data nevykazovala normální rozdělení dle Gausse). Stručně lze experimenty shrnout takto: 1. Stanovení diurnálního rytmu u markerů během katetrizačního výkonu, 2. Liší se hladiny stresových markerů naměřených během katetrizace s bazální hladinou? 3. Liší se hladiny stresových markerů v průběhu operačního výkonu? 4. Zjištění poměru kortizol/kortizon. V prvním experimentu nevyšla statistická závislost na denní době (p >0.05) pro žádný z markerů. U experimentu 2 byl Friedmanův test pro sledované markery statisticky významný, pro...
|
|
|
Méně běžné metabolity hormonálních steroidů ve fyziologii a patofyziologii člověka.
Máčová, Ludmila ; Hampl, Richard (vedoucí práce) ; Rauch, Pavel (oponent) ; Černý, Ivan (oponent)
SOUHRN Disertační práce je zaměřena na vybrané, dosud neřešené otázky úlohy méně běžných steroidů a také SHBG, jakožto spojovacího článku tří endokrinních systémů. Zodpovězení těchto otázek může pomoci porozumění složitému mechanismu působení těchto hormonů na lidský organismus. Práce se opírá o pět autorských a spoluautorských studií publikovaných většinou v zahraničních impaktovaných časopisech. V případě metabolitů 16α-OH-DHEA a 7-oxo-DHEA byly práce (Zamrazilová et al., 2007; Kazihnitková et al., 2007) zaměřeny na vývoj vyhovujícího metodického přístupu, neboť do té doby používané metody vykazovaly nízkou citlivost a specificitu. Podařilo se nám vyvinout a statisticky zhodnotit nové RIA metody, které pro svou rychlost, relativní ekonomickou nenáročnost a vyhovující statistická kritéria je možné použít při dalších výzkumných činnostech i v rutinní praxi. Nové metody jsme zároveň využili ke stanovení metabolitů u statisticky významného vzorku zdravé lidské populace, čímž se nám podařilo určit fyziologické rozpětí hodnot. V další studii (Zamrazilová et al., 2010) jsme se zaměřili na vztahy vybraných steroidních metabolitů a SHBG u pacientů s CAH. Předpokládali jsme, že SHBG může vedle AD a 17-OH-P figurovat jako nesteroidní laboratorní ukazatel odrážející účinnost substituční léčby těchto pacientů. Náš...
|
host ::
RSS.